|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
|
|
Antické hudební nástroje s přihlédnutím k ikonografickým pramenům
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá antickými strunnými a perkusními hudebními nástroji, k nimž přidává ještě nesnadno zařaditelné hydraulické varhany. Ve své první části navazuje na bakalářskou práci Dechové nástroje antického Řecka a Říma, která byla věnována nástrojům dechovým, a věnuje se klasifikaci, popisu a vývoji konkrétních nástrojů zbylých dvou nástrojových skupin. Ty dokládá na pozadí literárních, archeologických a především ikonografických pramenů, z nichž si vybírá vázové malby. Právě na vázovém malířství lze totiž dobře pozorovat podobu, vývoj a regionální rozšíření jednotlivých nástrojů. V druhé části využije tato diplomová práce attické a jihoitalské vázové malby k porovnání hudební kultury v obou těchto oblastech. U attických hudebních scén bude zkoumat chronologický vývoj zobrazovaných nástrojů, u jihoitalských scén odlišnosti zobrazovaných nástrojů v regionech Kampánie, Lukánie, Sicílie, Paestum a Apulie. Na závěr práce porovná hudební nástroje attické s nástroji jihoitalskými a všechny výsledky zanese do grafů. Klíčová slova: antická hudba, strunné nástroje, perkusní nástroje, Řecko, jižní Itálie, Kampánie, Lukánie, Apulie, Sicílie, Paestum, lyra, barbitos, kithara, harfa, hydraulos, krotala, sistrum, kymbala, tympanon
|
|
|
Aristides Quintilianus a postavení jeho spisu Peri músikés mezi dochovanými hudebně-teoretickými spisy
Slavíková, Marcela ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Dykast, Roman (oponent) ; Pavlík, Jiří (oponent)
Dochované antické řecké muzikologické spisy vykazují značné shody ve výkladech o hudební teorii, i když některé z nich jsou od sebe vzdáleny až sedm století. Cílem této disertační práce je dokázat, že tyto shody nejsou dány zastavením vývoje hudby, ale spíše skutečností, že hudební teoretikové římské doby měli ve zvyku pracovat výhradně s prameny, a to i několik století starými, aniž by se ohlíželi na reálný stav, v němž se hudba nacházela v jejich době. Mezi takové hudební teoretiky patří i Aristides Quintilianus, autor 3. stol. n. l., pod jehož jménem máme dochován spis Peri músikés o třech knihách. Součástí disertace je stanovení a popis předpokládaných vývojových změn v praxi, které lze vypozorovat ze svědectví nemuzikologických spisů a notačních zápisů, a představení spisu Aristida Quintiliana jako takového i v kontextu ostatního antického muzikologického bádání. Dále je předložen překlad a komentář první knihy Aristida Quintiliana, která by měla odrážet vývoj hudby, a konečně na základě srovnání vybraných pasáží z této knihy s paralelními pasážemi z jeho předchůdců stanovena Aristidova pramenná základna.
|
|
|
Dechové hudební nástroje antického Řecka a Říma
Waňousová, Lucie ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaobírá antickými dechovými hudebními nástroji, z nichž vybírá tři nejdůležitější - aulos, sýrinx a vojenské nástroje, kam řadí salpinx, lituus a bucinu. Každému z těchto nástrojů věnuje jednu kapitolu, v níž nastiňuje vznik a vývoj nástroje. Dále také popisuje za pomoci řecké, římské a etruské ikonografie jejich užití v antické společnosti, tedy při sakrálních obřadech, kulturních událostech, či ve vojenském nebo soukromém životě, a opírá se přitom o zmínky některých antických autorů. U těch dechových nástrojů, jež se v antice rozvinuly do několika tvarových typů, popisuje jejich různé varianty a dokládá je rovněž na pozadí literárních a ikonografických pramenů. Každou kapitolu uzavírá výběr nejdůležitějších dochovaných exemplářů hudebních nástrojů, či jejich fragmentů, které - byť se dochovaly mnohdy ve velmi špatném stavu - poskytují přímé svědectví o charakteru antické hudby. Klíčová slova: antická hudba, dechové nástroje, Řecko, Řím, Etruskové, aulos, tibia, sýrinx, salpinx, tuba, cornu, bucina
|
host ::
RSS.